Smrt

LDN

18. července 2010 v 15:51 | ilon
Asi největší strašák nás všech, že jednou skončíme na takovém místě. Léčebny dlouhodobě nemocných, kdy ve většině případů není naděje, že se jejich zdravotní stav zlepší... Nejhorší konec života, jaký si umím představit - dlouhé umírání bez kousíčku naděje.
Doufám, že se v této zemi také uzákoní euthanazii, protože takovýhle "život" s proleženinami, beznadějí, občas i s hrozným přístupem personálu je neúnosný.
Dřív to bylo lepší, lidé umírali doma, mezi svými, ale v dnešní době, kdy člověk prostě do práce musí, to už asi nejde. Možná jsou nějaké sociální příspěvky, aby se člověk mohl o nemocného starat, ale jak jsem slyšela, byly hodně malé a teď to chtějí ještě o hodně zkrouhnout.
Takže se musíme modlit, aby naše smrt byla co nejrychlejší.

Takovej optimistickej článek, ale člověka to někdy napadne, jak to jednou bude ...


ldn

Otýlie Vranská

23. května 2010 v 22:50 | ilon
Napadlo vás někdy, že třeba jednoho dne nastoupíte do vlaku, a už nebudete mít možnost dostat se ven ? Mě tedy ne ... Člověk bere jako samozřejmost to, že  " mě se to nikdy nemůže stát..." Takže jediné, co se dá říct - buďtě ostražití, a neśtyďte se mít s sebou kdykoliv, cokoliv, na svou obranu - žijeme jen jednou ...


Vražda prostitutky Otýlie Vranské patří mezi nejznámější zločiny v dějinách české kriminalistiky. Vrah - i přes značné úsilí policie - nebyl nikdy vypátrán. Díky tomu vzniklo bezpočet teorií o jeho identitě a případ si po léta udržoval u veřejností značnou popularitu. Dodnes je každý případ, při kterém dojde ke čtvrcení oběti srovnáván právě s případem Otýlie Vranské...
Na vlakových nádražích v Bratislavě a Košicích byly 2. září 1933 nalezeny dva kufry, které obsahovaly části lidského těla. Podle průvodních listů byly oba kufry odeslány den předtím z Prahy, avšak každý kufr z jiného pražského nádraží (Wilsonovo a Masarykovo). Pitva prokázala, že nalezené části těla patří jedné ženě, která byla usmrcena dvěma údery do hlavy pravděpodobně kuchyňským sekáčkem. Hned na to vrah dvěma řezy ostrým předmětem oddělil hlavu od trupu. Pak stejným nástrojem, zřejmě nožem, bodl sedmkrát do již mrtvého a bezhlavého těla. Nejméně jednu a nejdéle dvě hodiny před smrtí žena snědla jablko...
otýlie vranská



A zbytek dávám pod perex





 
 

Reklama