Japan Chin

Přistižena při činu :))

14. dubna 2012 v 8:00 | ilon
Nebo spíš přímo při zločinu x)) Ne - dostala jsem růžičku, a protože už zvadla, tak jsem ji hodila do koše. No a Abince se asi líbila, tak si ji vytáhla a já ji nachytala, jak si z rocupovanou růžičkou hraje. A vůbec mi ji nechtěla dát, mrška. Docela klika, že na růžičce nebyly trny, to by ji asi tak moc nebavilo :))





Nevím, co je na těch lístečkách tak dobrého, ale vypadalo to, že jí strašně chutnají, mnohem víc, než kuřátko s rýží, které měla v micse :-)






No a tady jsem jí už ty lístečky zakázala jíst, protože buhví, čím to je napuštěné, tahle barviva, to asi nebude nic moc, tak byla trošku smutná a o růži přestala jevit zájem. Takovou dobrotu jsem jí sebrala, jsem holt zlá panička :)))
Ty její smutný kukadla, té by člověk odpustil všechno na světě, berušce naší ♥ :-)

Náš andílek :)

29. prosince 2011 v 14:17 | ilon
Kdo nevíte, tak tohle je naše Abinka. Takovej roztomiloušek, ta když se na vás podívá těma svýma kukadlama, tak je "vymalováno" :))) Ťuňťa. Ale tak to znáte všichni, kdo máte doma psa, nebo kočku, nebo jiného domácího mazlíčka - ono, co si budem povídat i rybičky mají něco do sebe.
Já jen nesnesu to škatulkování psů. Jo, jasně Abinka je typickej "gaučák", ale nevím, proč by jí měl někdo pohrdat a vyzdvihovat jen ty "drsné" nebo velké rasy, co já vím, třeba vlčáky nebo vlkodavy. My jsme chtěli mazlíka a to ona rozhodně je. Sice se trošinku bojí neznámých věcí, ale co, každý jsme nějaký.
Kdo hledá velmi přítulnou a jemnou rasu, tak Japan Chin je to pravé. Nejsou uňafaní jako třeba čivavy, i když nic proti nim !!!

Takže moje beruška malá, ono jí nestačí ležet na sedačce, ještě pěkně polštářek pod hlavinku, aby se lépe spinkalo x)))
Tady vypadá, jako když šilhá :)))







Pak už to nevydržela a šla radši ke mně - ona není ráda sama, někdy jí říkám "malá vtěrka" :-)






Tady už spinká a nic s ní nehne. No a protože má tak malej nosánek, tak umí i pěkně chrápat x)))

Abinka - půl roku a jiné

7. prosince 2010 v 10:42 | ilon
Tak tuhle naší ťuňťu máme už skoro půl roku. Je neuvěřitelné, jaká s ní je sranda, pořád nevycházíme z úžasu, co všechno dovede. Nejroztomilejší jsou její pohyby - to opravdu není pes, ale kočka :))) Jediné co je problém, že venku nechce chodit. Sedne si a stávkuje. Pamlsky nepomáhají, prostě nic.  Ale kousků umí docela dost, ráda si hraje a blbne :-)


Abinka - Japan Chin





Mikulášskou nadílku vždycky dáváme na balkon.  Letos jsem výzdobu vzhledem k chřipce dost odflákla, svítí jen balkon a dětský pokojíček.

mikulášská nadílka




Zbytek fotek hodím pod perex



Náš mrňousek

31. srpna 2010 v 7:21 | ilon
Takže tohle je ten důvod, proč teď nemám moc času. Máme doma štěněcí miminko, je to roztomiloušek a říkáme jí Abby (Abigail - hebrejsky - Pramen radosti).
Když jsme si ji v sobotu přivezli, tak jenom ležela, pospávala, a když se probudila, tak popošla tak dva kroky a dál se neodvážila. Teď už ale řádí, hraje si a je s ní opravdu sranda.
Je to Japan Chin - podle čínské tradice pejsek pro štěstí. Bílá skvrnka na hlavičce podle pověsti značí otisk Budhova palce.
Je to takový kočkopes - byli jsme překvapeni, jak si hraje úplně jako koťátko. Těmi předními tlapičkami co vyvádí, to je k neuvěření. Takže psí hračky se u nás nechytly, nejradši má kočičí - takové ty pečíčka na provázku, myšky na klíček a klubíčka.

No nic, teď mám dovču, jsem s ní doma a učím jí :))) Ha, ha - třeba na záchod :))) No nic, ven zatím nesmí, až po posledním přeočkování, takže je jasné, že o zábavu mám postaráno. Koberec už jsme dali pryč :-)


Japan Chin




Ostatní fotky dávám pod perex, takže koho to zajímá - klik na celý článek.





 
 

Reklama