Kouzlo noci

11. června 2012 v 8:46 | ilon |  Povídky
Tak jsem se rozhodla znovu založit rubriku Povídky. Ona už tady tato rubrika byla, pár povídek tam bylo (dokonce jedna moje :)), ale protože jste je přestali posílat a celkově twc vyšumnělo, tak jsem ji zrušila. Ale když se mě Kiki zeptala, jestli uveřejňuji povídky, tak jsem si řekla, proč ne, myslím, že hodně z vás je čte a stejně tady mám hlavně obrázky a tohle bude příjemná změna. Takže jestli někdo něco máte, tak mi svoje dílko pošlete (jen jednodílky), myslím, že všichni můj email znáte, ale pro jistotu - ilon007@seznam.cz.

Takže tady je po šíleně dlouhé době povídka - napsala ji KikiTH a vy si ji hezky při pondělku užijte. Tady bych se chtěla přimluvit za komentáře, když už si to přečete, protože vím, jak to u povídek bývá...

by Kiki


Kouzlo noci




Černovlasá osoba seděla ve svém pokoji. Nemohla spát a její snad nejoblíbenější činností v noci bylo, pozorování měsíce. Pohodlně se opřela o rám, aby ji nebolela záda, což právě začínalo. Její bledou tvář ozařovalo jen a jen měsíční světlo. Nevnímala nic kolem sebe, jen se topila v myšlenkách, zdali pak jeho bratr už spí. Kdo by taky nespal? Byly skoro tři ráno, jen on ne a ne zavřít ta svá hnědá očka a oddat se snům, kde se před nikým nemusí skrývat, jako v tomto reálném světě. Tak moc si přál, aby teď za ním přišel a mohli tak společně pozorovat mizející měsíc spolu s hvězdami zářícími na obloze. Miloval to, když nebe nebylo zakryto ani jedním jediným mráčkem. Dnes byla krásná noc.

Ani si to neuvědomil, že tmu v pokoji protrhlo světlo z chodby a do místnosti vstoupila další osoba. Tenké světýlko však ihned zmizelo se zavřením dveří. Byla mu položena na rameno čísi ruka, která se hned v zápětí obmotala okolo jeho pasu. Musel se pousmát. Vždy, když na něj myslí, objeví se. Tak jako jindy.

"Zase nespíš?" Šeptl mu do ouška. Odpovědí mu bylo zakroucení hlavou. V poslední době, nespal. Jen když byla bouřka, to byl zalezlý ve své posteli, snažíc se nevnímat to, co se děje venku. To tu s ním byl on a chránil jej. Tak mohl spokojeně spát.
"Nemůžu usnout, když nejsi semnou." Zašeptal nazpět. Byla to pravda. Nejlepší byl spánek, když tu s ním byla osoba, kterou miluje. Která jej objímá a hlídá jeho sny.
"Chceš, abych tu zůstal?" Zeptal se jemně. Černovlásek jen jemně přikývnul a uvolnil mu trošku místa vedle sebe. Parapet měl docela velký, trval si na tom, protože tohle ponocováni s krásným a teplým počasím miloval. Svou tvář natočil tak, aby viděl bratrovi do očí. V těch jeho tancovaly jiskřičky, jak se světýlko z noční oblohy odráželo. Jeho bratra to uchvacovalo. Nebyl nějaký romantik, tak jako on, ale co by pro něj neudělal. Myslel si, že ho celého změnil. Měl pravdu.
"Tome?" jeho hlas protnul to ticho kolem nich. Jen z venku bylo slyšet, jak kolem domu projela auta nebo teenageři se vraceli domů z diskotéky a dělali při tom rámus. "Prosím, polib mě." Hlesl tiše. Tak moc teď toužil po jeho polibku, spojení jejich rtů v jedny. Přes den takový vůbec nebyl. Nevěděl, jestli na něj působí to, že je všude klid, venku je krásně a vůbec ta atmosféra, zářící měsíc, tančící hvězdy… to všechno. Tom na nic nečekal a poslechl jej. I on sám měl tendenci být něžný a nekazit tuhle jejich společnou, krásnou chvilku. Hladil jej jemně na holém boku. Za chvíli se však odtrhnul, když se Bill zachvěl.
"Je ti zima?" Starostlivě si jej prohlížel. On sám na sobě měl tričko, protože v něm spával.
Černovlásek zavrtěl hlavou. "Není mi zima, to ty." Cítil, jak mu do tváří stoupá červeň. Všiml si bratrova celkem nechápavého pohledu. "To ty tvoje doteky a to všechno." Pousmál se jemně a nevinně se zaculil.

Ještě chvíli tam jen tak spolu seděli, ale to už se obloha barvila z fialkové na modrou a černovlásek dřímal v Tomově náruči. Ten se s ním opatrně postavil a přenesl jej k posteli. Tam ho opatrně uložil a sám si lehl vedle něj. Musel uznat, že je vážně teplo, i když den sotva začínal, sundal si své tričko a položil ho na židli. Viděl, jak se Bill lehce usmál a otevřel oči, čímž odhalil ten oceán čokolády.
"Tomi? Miluju tě," hlesl tiše a spal dál.
"Já tebe taky, Billy." Pohladil jej v těch ebenově černých vláscích a jelikož byl taky unavený po skoro celé probdělé noci se svým dvojčetem, stáhnul si ho k sobě do náruče a spokojeně spal. Všechno bylo hned hezčí, když nemusel spát u sebe
tak prázdné posteli, ale měl jej u sebe… Tohle bylo kouzlo společné noci.
Kiki
 


Komentáře

1 Beatricia Beatricia | Web | 11. června 2012 v 11:25 | Reagovat

Láska vítězí v jakékoliv podobě. Je to krásně jemně podáno. Dějová atmosféra je nádherně barvitě popsána. :-)

2 Lofn Lofn | Web | 11. června 2012 v 14:45 | Reagovat

[1]:řekla bych to asi podobně :-)
je to napsané moc pěkně - autorka je moc šikovná,
povídky a literaturu mám ráda - to je moje životní láska ;-)

3 ilon ilon | 11. června 2012 v 17:54 | Reagovat

Beuško a Lofn - napsaly jste to obě krásně a mluvíte mi z duše - autorka má překrásný, jemný styl psaní :-)
A prozradím vám tajemství - brzy tady bude povídka jejího přítele - jako chápete - kluk opíše twc - už se opravdu těším ;-)  ;-) A také píše moc pěkně :-)

4 RsM_YinYang RsM_YinYang | Web | 12. června 2012 v 20:44 | Reagovat

*
I když je povídka celkem krátká, tak na ni zrovna nemám čas. Jen k obrázku - nádherný!!.)) Až mě nutí taky tvořit.DDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.